HRADY A ZÁMKY HISTORICKÁ MISTA CÍRKEVNÍ PAMÁTKY PAMÁTKY UNESCO HOME PAGE HOME PAGE 15 KRKONOŠE 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 10 VÝCHODNÍ ČECHY 09 ČESKÝ RÁJ 08 ČESKÝ SEVER 07 SEVEROZÁPADNÍ ČECHY 06 ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ 05 PLZEŇSKO 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY 01 PRAHA 02 OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY KONGRESOVÁ TURISTIKA AKTIVNÍ DOVOLENÁ PŘÍRODA LÁZNĚ 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY
Воскресенье 17.08.2025
 

SEVEROZÁPADNÍ ČECHY
Vyhledávací centrum
Rejstřík regionu
Databanka akcí
Dopravní přístupnost
Destinační management
Příroda a její ochrana
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
Památky a zajímavosti
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
Kultura, zábava, sport
Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Aktivní dovolená
Folklor a tradice
Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Turistika a volný čas
Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
Pohádkové regiony
Lázeňství
Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Kongresová turistika
Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Ubytování a stravování
Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
Království perníku

Destinační Management [ Destinační management ]

Destinační management turistického subregionu Poodří
Moravské Kravařsko,
aktivity a činnost od roku 2003

Úkolem a cílem Destinačního management je připravit nabídku aktivit pro účastníky cestovního ruchu v daném subregionu a vytvořit v oblasti silnou, konkurenceschopnou a strategicky řízenou jednotku. Vytvoření Destinačního managementu vychází z výstupů dokumentu "Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Moravy a Slezska" zpracované v roce 2002. V tomto dokumentu byly představeny turistické subregiony : Ostravsko-Karvinsko, Beskydy a Valašsko, Poodří, Opavsko-Krnovsko, Nízký Jeseník, Hrubý Jeseník.
V souvislosti s podáním žádosti na vytvoření Destinačního managemnetu za subregion Poodří byla učiněna předběžná dohoda Sdružení obcí Bílovecka, mikroregionu Odersko, Regionu Poodří a města Studénky. Dále byly osloveny města a vytvořeno partnerství s městy Fulnek a Příbor.

Poslání Destinačního managementu:

  • garance rozvoje cestovního ruchu v regionu a prosazování přijaté strategie
  • reprezentace zájmů veřejného i soukromého sektoru, funkce na principu partnerství
  • koordinace iniciativ a aktivit v regionu SMaS/subregionu
  • příprava, realizace a administrace iniciativ a aktivit cestovního ruchu v regionu
  • vytváření odborného potenciálu cestovního ruchu v regionu
  • vytváření nebo iniciování produktů, produktových balíčků v cestovním ruchu
  • optimalizace a zvyšování efektivity informačního systému cestovního ruchu v regionu

Subjekty Destinačního managementu Moravského Kravařska:

  • Region Poodří
  • Sdružení obcí Bílovecka
  • mikroregion Odersko
  • město Fulnek
  • město Příbor
  • město Studénka

Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Moravy a Slezska

Turistický subregion Poodří - Moravské Kravařsko byl specifikován CzechTourismem v rámci rozčlenění České republiky na turistické oblasti. V Moravskoslezském kraji bylo specifikováno celkem 6 turistických oblastí a to: Nízký Jeseník, Opavsko-Krnovsko, Hrubý Jeseník, Ostravsko-Karvinsko, Beskydy-Valašsko a Poodří - Moravské Kravařsko.
Rozdělení Moravskoslezského kraje bylo převzato do Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Moravy a Slezska, která byla zpracována pro Krajský úřad MSK v roce 2002 s aktualizací v roce 2005.

Turistický ruch se stal důležitým hospodářským odvětvím a to v měřítku světovém i lokálním. Moravskoslezský kraj, mnohdy stále vnímaný jako oblast těžkého průmyslu a hornictví s poškozeným životním prostředím, má svým návštěvníkům nesporně co nabídnout. I když ani v době nedávné nechyběla snaha o prezentaci místních atraktivit a služeb, nedostatek koncepčnosti vedl k poměrně nízké efektivitě vloženého úsilí.
Samotný turistický subregion Poodří - moravské Kravařsko má velmi krátkou historii. V územních plánech byl prostor horní Odry charakterizován jako turisticky málo atraktivní a celé území bylo přiřazeno k Ostravsko-karvinské aglomeraci. Až působením zástupců Regionu Poodří, svazku 21 obcí zájmového území řeky Odry a blízkého okolí a jejich aktivní činností v projektu Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Moravy a Slezska a především v poradním sboru došlo k přehodnocení názoru na turistický potenciál regionu Poodří a vytvoření samostatného turistického subregionu Moravského Kravařska.

Takto vytvořený turisticky subregion Poodří - Moravské Kravařsko možno charakterizovat svou malebnou krajinou, zajímavou faunou a florou, kulturními a historickými památkami, významnými osobnostmi, možnostmi rozvoje turistiky a cykloturistiky. Z pohledu turistických možností má destinace v současnosti charakter regionální, s využitím přímé návaznosti na potenciál ostravské aglomerace. Vzhledem ke své poloze má Moravské Kravařsko možnost stát se tranzitní destinací národního a středoevropského významu na trase sever-jih.

Vymezení zájmového území
V Moravskoslezském kraji je oblast Poodří vymezena spádovým územím řeky Odry mezi Oderskými vrchy a Ostravou. Zaujímá území Sdružení obcí Bílovecka, mikroregionu Oderska, Regionu Poodří včetně měst Fulneku, Příbora a Studénky. Tyto subjekty se dohodly na společných aktivitách a koncepci rozvoje turistického a cestovního ruchu včetně společné prezentace na výstavách cestovního ruchu Regiontour v Brně, Holiday World v Praze, Dovolená a Region v Ostravě, popř. dalších regionálních výstavách v ČR.

Vazby na okolí
Turistická oblast Poodří leží ve strategicky výhodné poloze severní části Moravské brány. Dobrou dopravní dostupnost zajišťuje rekonstruovaný železniční koridor Praha - Ostrava i pět místních tratí, mezinárodní letiště Leoše Janáčka Ostrava - Mošnov a nedávno zprovozněná dálnice D 1 Brno - Ostrava.
Sousedními turistickými subregiony v Moravskoslezském kraji jsou na severu Ostravsko, na východě Beskydy, na západě Jeseníky. Na jihu region sousední s Olomouckým krajem.
Nelze rovněž opomenout existující vazby s blízkým Polskem a Slovenskem, což je možno dokladovat skladbou návštěvníků této oblasti.

Hledání identity
Turistický subregion Poodří věnoval rozvoji turistického ruchu pozornost prakticky od okamžiku, kdy začaly spolupracovat mikroregiony. Spolu s partnery inicioval budování cyklistických stezek, obnovu místních atraktivit, venkovských tradic i přátelských setkání mezi poskytovateli turistických služeb a jejich uživateli.
Od samých počátků vystupovala ze všech projektů potřeba jednotící myšlenky, která by charakterizovala vazby na kulturní a přírodní dědictví regionu a zároveň vystihla úsilí o návrat do demokratické Evropy.
Takový fenomén se v regionu vskutku nachází - je to téměř zapomenutá a po válce uměle potlačovaná tradice historického Moravského Kravařska - územně téměř totožného s turistickým subregionem Poodří, charakteristického líbeznou krajinou, cílevědomým hospodářským rozvojem a především bezproblémovým soužitím německého, moravského i židovského etnika.
Moravské Kravařsko se ukázalo být nejstabilnějším základem, o který se udržitelný rozvoj oblasti, ve které turistický ruch bude jistě hrát nemalou úlohu, může opřít.

Starší a střední generace Novojičínska ví, že Kravařskem se dlouho nazýval široký pás území severovýchodní Moravy a jižní části Slezska v povodí Odry. Název shodně déle či kratší dobu užívali Němci a Češi. Zvláště Němci lpěli na názvu Kuhländchen, protože se zde, na této "německé výspě" v českém teritoriu uchoval po staletí zvláštní dialekt, kroje, zvyky, písně, pověsti, které si jejich předci přinesli z Německa v době velké kolonizace našeho území.
O životě lidí na Kravařsku bylo napsáno mnoho etnografických a historických prací. Dočteme se v nich i mnoho názorů na název a rozsah tohoto území. Pokud se týče názvu, vedly se diskuse zda se odvozuje od vysoce užitkového skotu, krav, nebo pánů z Kravař, mocného českého rodu, který v době největšího rozmachu ovládal Fulnecko, Bílovecko, Novojičínsko a Štrambersko. Němečtí badatelé se převážně přikláněli k názoru "podle skotu", někteří čeští k názoru druhému.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: Vladimír Nippert (Obecní úřad Vrážné) org. 56, 13.04.2013 v 17:46 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
ATUR ČR
Podmínky členství ATUR ČR
Aktuality
Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR