HRADY A ZÁMKY HISTORICKÁ MISTA CÍRKEVNÍ PAMÁTKY PAMÁTKY UNESCO HOME PAGE HOME PAGE 15 KRKONOŠE 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 10 VÝCHODNÍ ČECHY 09 ČESKÝ RÁJ 08 ČESKÝ SEVER 07 SEVEROZÁPADNÍ ČECHY 06 ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ 05 PLZEŇSKO 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY 01 PRAHA 02 OKOLÍ PRAHY PO RUSSKI POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY KONGRESOVÁ TURISTIKA AKTIVNÍ DOVOLENÁ PŘÍRODA LÁZNĚ 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY
Čtvrtek 21.09.2017
 

SEVEROZÁPADNÍ ČECHY
Vyhledávací centrum
Rejstřík regionu
Katalog KUDY Z NUDY
Databanka akcí
Dopravní přístupnost
Destinační management
Příroda a její ochrana
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
Památky a zajímavosti
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
Kultura, zábava, sport
Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Aktivní dovolená
Folklor a tradice
Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Turistika a volný čas
Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
Pohádkové regiony
Lázeňství
Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Kongresová turistika
Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Ubytování a stravování
Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality

Klášter v Kadani

První zmínka o kapli Čtrnácti svatých Pomocníků na návrší západně od Kadaně pochází z roku 1469. Původně sloužila pouze jako kaple poutní. Františkáni k ní byli uvedeni až na jaře 1473. Došlo k tomu snad na přání kadaňských měšťanů, kteří tím kapli obohatili o další rozměr - kromě své poutní funkce se nově stala srdcem prvotního kláštera, byť jen na krátkou dobu, než by byl dokončen nově založený prostornější kostel. Kněžiště velkolepěji pojatého chrámu bylo vysvěceno na podzim 1480, trojlodí pak o Velikonocích 1493. Ve výzdobě se odrazilo postavení a ambice příznivců kláštera, příslušníků rodu pánů Hasištejnských z Lobkovic, kteří lokalitu v lednu 1481 získali od panovníka do svých držav. Právě jim vděčíme za následnou výstavbu finální kamenné budovy nahrazující františkánské provizorium z doby hned po příchodu řeholníků v roce 1473. Díky tomu jsou považováni za zakladatele kláštera. Zašlou slávu této epochy dokládají lobkovické náhrobky v klášterním kostele i raně renesanční malby na jeho stěnách. S jistou dávkou pravděpodobnosti lze se stavební aktivitou Lobkoviců spojit i výskyt sklípkových kleneb v několika prostorách dnešní klášterní budovy.

Náboženské spory mezi luterány a katolíky v 16. století rozvoj kláštera brzdily nebo i přerušovaly. Určité obrození nastalo až ve 2. polovině 17. století, kdy došlo k renovaci budov. Nový inventář získal tehdy i kostel, obohacený o přístavbu dvou nových kaplí. Následující věk ale přinesl také několik nepříznivých událostí. 14. října 1742 byla dotčena střelbou a zabíjením důstojnost kostela. Protihabsburská koalice v čele s Francií právě vedla válku s Marií Terezií. Francouzští vojáci použili kostel při jednom ze svých tažení zdejším krajem jako své útočiště a zabarikádovali se v něm. Následný útok císařských jej proměnil v tratoliště krve. Část Francouzů nepřežila, jiným se pak františkáni snažili u císařských generálů vyprosit milost. Dodnes tyto chvíle připomínají prostřílená barokní vrata hlavního vstupu do kostela... Ke konci století poškodily klášter ještě reformy Josefa II. Vedle nuceného uzavření noviciátů, kde se vychovával řeholní dorost, byl císařovým nařízením z roku 1785 omezen početní stav kadaňské františkánské komunity z tehdejších šestatřiceti řeholníků na pouhých dvanáct. Šlo o kompromisní výsledek jednání, kterým se podařilo úplné zrušení kláštera odvrátit. O pět let později bylo františkánům zakázáno žebrat, takže si museli buď vystačit s příspěvky Náboženského fondu, anebo vypomáhat v církevní správě. K zajištění pravidelného přísunu hmotných prostředků nutných k údržbě budovy i klášterního hospodářství je josefínská opatření donutila otevřít i malou hospůdku, přičemž využili produkci vlastního pivovaru.

Po klidnějším devatenáctém století nastávají další zlomy až v polovině 20. století. Během války museli františkáni postoupit polovinu svých budov Wehrmachtu pro potřeby Hitlerjugend. Po válce nastalo opět několik let relativního klidu, ale pak přišla rána. Jaro 1950 znamenalo ukončení staleté tradice řádu v Kadani. Komunistický režim totiž mužské kláštery v Československu uzavřel. Dlouhá desetiletí byl objekt využíván jako archiv nebo depozitář a vinou nedostatečné údržby pomalu chátral. V roce 1991 se opět vrátil do rukou Řádu menších bratří - františkánů, kterému však chyběly jak finanční prostředky na opravu, tak i dostatek řeholníků pro obnovu řádové komunity, a proto se rozhodl předat roku 1994 areál Biskupství litoměřickému.

Biskupství vyhovělo zájmu Města Kadaně o využití objektu a roku 1995 s ním uzavřelo dlouhodobou nájemní smlouvu, na jejímž základě došlo ke generální rekonstrukci areálu (1995 - 2003). Ministerstvo kultury zařadilo tento projekt obnovy, jenž byl majoritně financován z městského a státního rozpočtu, do Programu záchrany architektonického dědictví České republiky. Vládním usnesením došlo k prohlášení klášterního areálu za národní kulturní památku. Poutní kostel Zvěstování Panny Marie a Čtrnácti svatých pomocníků se ve stejné době - na podzim 1995 - dočkal pro rozvinutí násilně přetržené náboženské tradice svého znovuvysvěcení a obnovení bohoslužeb. V roce 1999 byla v historických sklepích zpřístupněna expozice Městského muzea věnovaná mineralogii, geologii, archeologii a dějinám hornictví v regionu. V září téhož roku zahájila v části klášterní budovy, svém novém sídle, provoz kadaňská Základní umělecká škola. Květnem 2004 se pro veřejnost otevřela i nová, historicky zaměřená muzejní expozice o dějinách kláštera a byly zahájeny první etapy soustavných restaurátorských prací v klášterních interiérech. Tím se také spojila minulost se současností...

Majitel / Uživatel:
Biskupství litoměřické, Římskokatolická farnost Kadaň / Městské muzeum v Kadani

Expozice:
Ve sklepení muzejní expozice, mineralogie, geologie, archeologie a hornictví na Kadaňsku.
Historické klášterní prostory jsou po rekonstrukci a jsou přístupné v době prohlídek.


Zajímavost:
Sklípkové klenby, renesanční a barokní fresky, náhrobní plastiky, hrob (tumba) českého humanisty Jana Hasištejnského z Lobkowicz.

Prohlídky s průvodcem:

Pondělí- zavřeno
Úterý - pátek 14.30, 16.00 hodin
Sobota 11.00, 13.00, 14.30, 16.00 hodin
Neděle 14.30, 16.00 hodin

Vstupné:
- základní 20,- Kč
- snížené (děti, studenti a důchodci) 10,- Kč
Základní školy, jejichž zřizovatelem je Město Kadaň, platí 100 Kč za jednu třidu.

Služby:
- rezervace prohlídek
- prodej suvenýrů
- pravidelné bohoslužby každou poslední sobotu v měsíci od 15.00

Literatura
Kamenný klíč HRADY, ZÁMKY a ostatní zpřístupněné památky
Čechy, Morava a Slezsko
Kateřina Sučková
Roman Abušinov

KONTAKTNÍ ADRESA:

Klášter Kadaň
Švermova 474
432 01 Kadaň
Česká republika (CZ)
tel: (+420) 474 345 278

UPŘESŇUJÍCÍ ODKAZY

LOKALIZACE

DALŠÍ INFORMACE: http://www.muzeumkadan.cz

Typ záznamu: Klášter
AKTUALIZACE: 2, 10.03.2005 v 09:23 hodin
Copyright 1998-2017 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
ATUR ČR
Podmínky členství ATUR ČR
Aktuality
Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR